|
|
Změny vegetace suchých trávníku a teplomilných lesů a druhové vlastnosti tyto změny vysvětlující
Míšek, Vojtěch ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Vápnomilné suché trávníky a na ně navazující teplomilné opadavé lesy jsou z hlediska biodiverzity významnými biotopy. Po dlouhou dobu byly tyto biotopy utvářeny činností člověka. Trávníky byly paseny, případně sečeny, v lesích se pařezilo a vyhrabával se opad. Opuštění těchto tradičních postupů je v současnosti hlavní příčinou ohrožení obou biotopů. Návrat k těmto způsobům managementu je zásadní pro obnovu a ochranu daných společenstev. V bakalářské práci se kromě charakteristiky suchých trávníků a opadavých lesů a faktorů, které ovlivňují vegetaci těchto biotopů, zabývám druhovými vlastnostmi, které mohou pomoci vysvětlovat a predikovat tyto změny. Klíčová slova: xerotermní trávníky, teplomilné lesy, změny vegetace, druhové vlastnosti.
|
|
|
Landscape-scale changes in central Europe around the Pleistocene-Holocene transition and the Anthropocene
Prach, Jindřich ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Kuosmanen, Niina Irina (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Práce se zabývá dynamikou středoevropské krajiny. Zahrnuty jsou čtyři případové studie zaměřené na dvě klíčová období environmentální transformace: pozdní glaciál a antropocén. Všechny případové studie spojuje krajinná škála jako prostorové měřítko zkoumaných jevů, tedy nejen jako prostorový rozsah výběru vzorků, jak je rámcově popsáno v úvodu. Případové studie využívají disparátní kontexty a metody, což napomáhá přiblížení se tak komplexnímu fenoménu - krajině. Zahrnuté studie se zabývají krajinou a vegetací posledního glaciálu, a to (1) srovnáváním pylových záznamů napříč ČR s využitím moderních analogií (zde z Jakutska), které ukázalo, že změna na přechodu pozdního glaciálu a holocénu nemusela být tak velká, jak se dosud předpokládalo. Alespoň někde mohly již během posledního glaciálu existovat lesy podporované táním permafrostu. Navazující studie (2) zkoumá, jak tání permafrostu, tzv. termokrasové procesy vedly ke genezi celé jezerní krajiny, jejíž dědictví na Třeboňsku nečekaně přetrvalo až do současnosti. Na to navazuje studie (3) využívající podrobného paleoenvironmentálního záznamu sedimentů objevených jezer s využitím především geochemických sedimentologických metod. Dynamika eroze a pedogeneze během klimatických výkyvů v pozdním glaciálu odhalila dalekosáhlé změny krajiny v časovém...
|
|
| |
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Břehy vodních toků jsou častým místem výskytu invazních druhů rostlin. Záměrem práce bylo zmapovat výskyt invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky a zjištěné údaje porovnat s výsledky mapování Boháčkové (2007) z roku 2006. Terénní výzkum proběhl v srpnu roku 2015. V každém segmentu břehové vegetace byl sledován výskyt a přibližný počet jedinců sedmnácti invazních neofytů. Celkem bylo v břehové vegetaci Berounky zaznamenáno třináct invazních neofytů. Největší podíl segmentů obsadila Impatiens glandulifera, těsně následována taxonem Robinia pseudacacia. Největší celkový počet jedinců byl zaznamenán u taxonu Reynoutria sp. Výsledky srovnání ukázaly, že dochází k šíření invazních neofytů na nová stanoviště, ale nedochází ke zvětšování populací. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, vodní tok, změny vegetace, mapování vegetace
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Břehy vodních toků jsou častým místem výskytu invazních druhů rostlin. Záměrem práce bylo zmapovat výskyt invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky a zjištěné údaje porovnat s výsledky mapování Boháčkové (2007) z roku 2006. Terénní výzkum proběhl v srpnu roku 2015. V každém segmentu břehové vegetace byl sledován výskyt a přibližný počet jedinců sedmnácti invazních neofytů. Celkem bylo v břehové vegetaci Berounky zaznamenáno třináct invazních neofytů. Největší podíl segmentů obsadila Impatiens glandulifera, těsně následována taxonem Robinia pseudacacia. Největší celkový počet jedinců byl zaznamenán u taxonu Reynoutria sp. Výsledky srovnání ukázaly, že dochází k šíření invazních neofytů na nová stanoviště, ale nedochází ke zvětšování populací. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, vodní tok, změny vegetace, mapování vegetace
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Faktory určující složení vegetace vlhkých luk a jeho změny v čase
Šimák, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
Tato práce je literární rešerší vědeckých článků a odborné literatury vztahující se k tématu problematiky vlhkých luk. Cílem je shrnutí poznatků především o změnách vegetačního složení vlhkých luk, odhalení příčin těchto změn a posouzení vlivu různých druhů managementu. Tento typ stanoviště prodělal za poslední století velké změny. Došlo k odvodňování, ukončení pastvy nebo seče a mnohé druhy se nebyly schopné adaptovat na změněné podmínky. Biodiverzita obecně klesala na těchto stanovištích a bylo to dáno především celkovou změnou obhospodařování. Porovnáním různých vědeckých prací je poukázáno na společné vlastnosti, které mají tyto druhy a jaká nápravná opatření by mohla jejich úbytek zastavit. Současně jsou představeny hlavní metody studia, které se v praxi k porovnávání daných změn používají. Jako příprava pro budoucí diplomovou práci je v závěru představeno území Slavkovského lesa, jakožto místa, kde bude probíhat terénní výzkum.
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
host ::
RSS.